6 omylů o zpomalovacích prazích a emisích z výfuku

Zpomalovací práh chrání chodce, to je jisté. Vedlejší účinek je ale stejně reálný: auto před prahem zvolní a za ním zrychluje, což lokálně zvyšuje spotřebu i výfukové emise. Jak velký ten podíl je, záleží na typu prahu, vozidle i stylu jízdy a konkrétní čísla se případ od případu liší. Proto je dobré oddělit, co se o retardérech tvrdí, od toho, co opravdu platí. Šest nejčastějších omylů ukazuje, kde leží hranice mezi bezpečností a znečištěním.

1. Omyl: práh sám o sobě zhoršuje vzduch

Práh žádné emise netvoří, ty vznikají ve výfuku auta. Problém je v tom, jak se řidiči k překážce chovají. Silné brzdění a prudké zrychlení spotřebovávají víc paliva než plynulá jízda. Proto se znečištění koncentruje právě kolem prahů.

Na krátkém úseku se rozdíl nemusí projevit tolik, na ulici s mnoha prahy už ano. Opakované brzdění a rozjezdy se sčítají. Záleží také na tom, kolik aut tudy denně projede. Hustá doprava efekt násobí.

Obec by proto měla posuzovat celé místo, ne jediný práh. Důležité je, kde jsou domy, školy a přechody. Tam, kde lidé žijí těsně u silnice, mají lokální emise větší dopad. Měření kvality ovzduší k tomu přináší spolehlivější podklady než dojmy.

2. Omyl: pomalejší jízda znamená vždy méně emisí

Platí to jen do jisté míry. Spalovací motor pracuje nejúčinněji v určitém rozsahu otáček a při stálé rychlosti. Pomalé popojíždění v nižším stupni a časté zastavování zvyšují spotřebu na kilometr. Proto kolona před překážkou nemusí být ekologická.

Rozdíl dělá plynulost. Auto, které přejede práh a pak se rozjede postupně, spálí méně než to, které prudce zrychlí. Pomáhá i přeřazení do vyššího stupně hned, jak to motor dovolí. Moderní auta s automatikou to dělají sama, ale styl řidiče pořád rozhoduje.

U hybridů a elektromobilů se obraz mění. Rekuperace část energie při brzdění vrací zpět. Přesto každé zbytečné zastavení stojí energii. Efektivní jízda tedy platí pro všechny pohony.

3. Omyl: všechny prahy působí stejně

Konstrukce prahů se liší. Krátký strmý práh nutí auta zpomalit téměř na krok, zatímco dlouhý nízký stačí přejet mírnější rychlostí. Prvnímu se většina řidičů raději vyhne nebo rozjíždí prudce. Druhý vede k plynulejšímu průjezdu.

Existují také polštářové prahy, které jsou určené tak, aby velké vozy mohly přejet po stranách. Hodí se tam, kde jezdí hromadná doprava nebo záchranná vozidla. Konkrétní podoba a umístění se řídí technickými předpisy a rozhodnutím příslušného úřadu. Detaily vždy ověřte v aktuálních normách.

Správné značení a viditelnost jsou stejně důležité jako tvar. Přehlédnutý práh způsobí náhlé brzdění, což zvyšuje nehodovost i emise. Dobré osvětlení a svislé značky snižují potřebu dramatického zpomalení. To oceníte hlavně večer.

4. Omyl: řidič to nemůže ovlivnit

Řidič má na emise okolo prahu velký vliv. Včasné sundání nohy z plynu a brzdění motorem snižují spotřebu i opotřebení brzd. Čím dříve zpomalíte, tím méně musíte brzdit. Pohled dopředu je tu základem.

Po přejetí prahu zrychlujte pozvolna. Ostrý start znamená vyšší otáčky a bohatší směs. Pokud je před vámi volná cesta, držte stálou rychlost, ne sprint. Tento přístup se vyplatí i v peněžence.

Při jízdě po ulici s více prahy zvažte, zda se nevyplatí použít jinou trasu. Obchvat nebo vedlejší cesta může být delší, ale plynulejší. Záleží na délce a kvalitě povrchu. Jednoduché pravidlo neexistuje, rozhoduje místní situace.

5. Omyl: znečišťuje jen výfuk

Při brzdění a rozjezdech vzniká také jemný prach z brzdových destiček a z opotřebovaných pneumatik. Tyto částice nevznikají ve výfuku, a přesto zatěžují ovzduší. Elektromobily jsou jich schopné vypouštět méně díky rekuperaci, ale nikoli nula. Často brzdící provoz u prahů je proto příspěvkem ke znečištění v obou případech.

Další zátěží je hluk. Najetí na práh a nárazy v nákladním prostoru způsobují rány, které obyvatelé blízko ulice slyší. Rozjezd po prahu přidává dunění motoru. Hluk je zdravotní téma, které se u prahů často přehlíží.

Kvalita vozovky kolem prahu ovlivňuje i podvozek. Opakované nárazy opotřebovávají tlumiče a ložiska. Řidiči se proto vyplatí zpomalit včas a práh přejet jemně. Šetří se tak auto i okolí.

6. Omyl: ke zklidnění dopravy neexistuje nic jiného

Zklidnění lze dosáhnout i bez zvýšených pásů. Zúžení vozovky, ostrůvky, vodorovné posuny a kruhové objezdy nutí řidiče jet pomaleji a plynuleji. Rozdělují provoz i ochraňují chodce. Hodí se zejména tam, kde práh způsobuje hluk nebo problémy záchranným vozům.

Pomáhají také měřiče rychlosti, které řidiči ukazují jeho tempo. Nižší rychlost vynucují v mnoha místech, aniž by nutily k prudkému brzdění. Účinnost se ale liší místo od místa. Vždy záleží na konkrétní situaci.

Neplatí tedy, že práh je špatný nebo dobrý sám o sobě. Platí, že chrání lidi tam, kde auta jezdí příliš rychle. Pokud je obec zvažuje, měla by ho porovnat s alternativami a pamatovat na dopad na ovzduší. Jednoznačná odpověď neexistuje, je to kompromis.

Můj tip: Doporučila bych při příjezdu k prahu uvolnit plyn už zhruba na délku několika aut před ním. Nechte auto dojet a lehce přibrzděte, abyste se nemuseli zastavovat. Po prahu pak nabírejte rychlost postupně, zbytečně nezvyšujte otáčky.

Zdroje

• Ministerstvo životního prostředí
• Český hydrometeorologický ústav