Retardéry sice chrání chodce, ale přispívají k znečištění výfukovými plyny

Pohledem laika jsou zpomalovací prahy neboli retardéry vnímány jako velmi užitečný bezpečnostní prvek. Pravdou je, že skutečně fungují a vždy přimějí řidiče, aby výrazně snížil rychlost – a v případě vysokých překážek dokonce téměř zastavil. Ale právě v tom tkví kámen úrazu. Přemýšleli jste někdy o retardérech v souvislosti s emisemi? Zpomalovací prahy jsou v rezidenčních čtvrtích jako doma. Někdy jich je na poměrně krátkém úseku více, než je nezbytně nutné a řidiči musí několikrát nedobrovolně snížit rychlost, nadskočit a poté opět přidat plyn. Kromě toho, že přejezd dává zabrat konstrukci vozidla, ovlivňuje množství vyprodukovaných emisí. Pohyb v blízkosti retardérů je sice bezpečnější, ale rozhodně ne zdravý. Naměřené hodnoty jsou vše, jen ne zanedbatelné. Dokládá to i nedávné měření experta Michala Vojtíška z ČVUT. Ten se rozhodl pro otestování v ulici Sokolovská ve Vysočanech v době, kdy zde kvůli opravám automobily jezdily v jednom zúženém pruhu a musely překonat čtyři zpomalovací prahy. Výsledky měření jsou alarmující. Zatímco městský průměr činí sedm tisíc pevných částic na metr krychlový vzduchu, během akce bylo naměřeno cca 60 – 70 tisíc pevných částic. V rámci objektivního srovnání bylo ve stejný den provedeno další měření na Českomoravské ulici, kde byl provoz plynulý a řidiči nemuseli zpomalovat před retardéry. Ačkoliv koncentrace ve výši 40 tisíc pevných částic výrazně přesáhla městský průměr, byla podstatně nižší než hodnoty na Sokolovské. Podle lékařů je znečištěné ovzduší jednou z častých příčin předčasného úmrtí. Nezbývá než doufat, že retardéry časem nahradí sofistikovanější řešení. Svislé ani vodorovné dopravní značky upozorňující na zvýšenou přítomnost chodců sice nezaberou, ale řidiče by mohla přibrzdit přítomnost měřící kamery.