Jak správně vozit psa v autě, aby byl v bezpečí a auto čisté?

Pes sedí na zadním sedadle, hlavu má venku z okénka a vypadá spokojeně. Z hlediska bezpečnosti jde ale o situaci, kterou by řidič neměl připustit. Při prudkém brzdění se z milého společníka stane předmět, který letí vozem, a nese s sebou zranění pro všechny. Většina otázek kolem převozu psa se ptá na stejné věci: co zákon, jak ho zajistit, jak snášet cesty a jak ochránit auto. Odpovědi najdete postupně níže.

Smí pes jet volně po autě?

Zákon po řidiči vyžaduje, aby zvíře neohrožovalo bezpečnost jízdy. Přesné znění a sankce se mohou měnit, proto je ověřte u Policie ČR nebo v aktuálních předpisech. V praxi to znamená, že pes nesmí překážet řidiči ve výhledu a obsluze auta. Volně pobíhající pes často končí na předním sedadle nebo na klíně řidiče.

Fyzika je neúprosná. Při nárazu nebo prudkém zabrzdění se hmotnost psa násobí a pes se stává projektilem. Může zranit sebe, ale i spolucestující. Zajištění je tedy nejen věc zákona, ale i zdravého rozumu.

Volný pes také odvádí pozornost. Tahá za volant, vyskakuje do pedálů nebo ruší při řazení. Řidič by neměl jet s nepoutaným zvířetem vedle sebe. Nastavte pravidla hned od prvního výjezdu.

Jaký zádržný systém vybrat

Nejpoužívanější jsou tři řešení: bezpečnostní postroj s připojením na pás, přepravka zajištěná v autě a mříž v kufru kombi. Postroj musí být určený do auta a pasovat psovi. Běžný vodicí postroj na procházky nemusí vydržet náraz. Hledejte ověřené produkty s uvedenou zátěžovou zkouškou.

Přepravka je vhodná pro menší plemena i větší psy, pokud se vejde do kufru nebo na sedadlo. Musí být pevná, dobře větraná a uchycená popruhy, aby se při brzdění neposunula. Pes se v ní musí vejít do stoje a otočit se. Přepravku nikdy nedávejte před airbag.

Mříž mezi kufrem a kabinou chrání před vymrštěním dopředu. Pes ale v kufru může být vystaven nárazu zezadu, proto zde pomáhá deka a pevné uchycení. Vyberte řešení podle velikosti psa a typu auta. Zkoušejte je doma před první delší cestou.

Jak psa zvyknout na jízdu

Pes, který zažil auto jen cestou k veterináři, se ho bojí. Začněte stáním: nechte ho nastoupit, dejte pamlsek a vystoupit. Poté zapněte motor a opět odměňte. Později zkuste krátkou jízdu na příjemné místo.

Nevolnost při jízdě je u psů častá, hlavně u štěňat. Projevuje se slintáním, zíváním, třesem a zvracením. Pomáhá prázdný nebo lehce naplněný žaludek před cestou a čerstvý vzduch. Při opakovaných potížích se obraťte na veterináře.

Pravidelné zastávky dopřejí psovi pohyb a pití. Po každé delší hodině si udělejte pauzu na vyvenčení. Nenechávejte psa pít za jízdy z misky, voda se rozlévá. Použijte cestovní misku s protiskluzovým dnem.

Co s blátem, chlupy a slinami

Blátivé tlapy a mokrá srst jsou důvodem, proč mnozí řidiči psa nechtějí brát. Pomáhá ochranný potah zadních sedadel, který se zachytí na opěrkách hlavy. Do kufru se hodí vana nebo plachta s vysokými okraji. Pod ni položte protiskluzovou podložku.

Před nastoupením psa otřete ručníkem a tlapy vydrhněte. Do auta vozte ručník a láhev s vodou. Při dešti ušetří spoustu práce. Pes se pak v autě neotřepe.

Vyluxujte auto pravidelně a použijte kartáč na zvířecí chlupy. Čalounění lze ošetřit speciálním čističem. Pach psa se zmírní větráním. Okna při větrání nechávejte uzavřená tak, aby pes nevystrčil hlavu.

Horko v zaparkovaném autě

Pes nikdy nepatří do zaparkovaného auta za teplého počasí. Teplota uvnitř roste mnohem rychleji než venku a pes se nemůže ochladit pocením. Pootevřené okno situaci nezachrání. Přehřátí může skončit smrtí během krátké doby.

Platí to i pro stín, protože slunce se posouvá. Při nákupu proto nechte psa doma nebo vezměte společníka, který s ním počká venku. Pokud vidíte psa uzavřeného v horkém autě, volejte tísňovou linku. Zasahovat musí odborníci.

Příznaky přehřátí jsou těžké dýchání, slintání, apatie a červené dásně. Okamžitě přesuňte psa do stínu, ochlazujte ho vlažnou vodou a kontaktujte veterináře. Studená voda ani led nejsou vhodné. Postup vždy konzultujte s odborníkem.

Co vzít na delší cestu

Doklady psa: očkovací průkaz a čip, pokud míříte do zahraničí. Pravidla pro vstup se liší podle země, proto je zjistěte předem. V Evropě bývá povinné očkování proti vzteklině a identifikace čipem. Informace poskytuje Státní veterinární správa.

Základní výbava: miska, voda, vodítko, pamlsky a pytlíky na exkrementy. Vezměte také deku a oblíbenou hračku, které zklidní. Lékárnička pro psa pomůže při drobných zraněních. Číslo na veterináře si uložte v telefonu.

Plánujte trasu s ohledem na psa. Vybírejte zastávky s možností venčení a stínem. Nevyjíždějte v největším horku, raději ráno nebo večer. Pes si cestu zapamatuje podle toho, jak snadná byla.

Zdroje

• Státní veterinární správa
• Policie ČR
• Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích